Zavináč kontra @
Historie tohoto znaku je i není příliš dlouhá. V angličtině se znak @, čtený jako „at“ používá od nepaměti. Původně ale ve smyslu udání jednotkové ceny, odpovídající českému „po“ ( např. „tomatoes @ 50c / pound“ = rajčata po 50 centech za libru). V českém prostředí se pro vyjádření téhož významu ujalo francouzské písmeno à , které má stejný význam.
Teprve použití v emailové adrese rozšířilo tento znak do celého světa. Tam se používá jako oddělovač jména uživatele (část před zavináčem) od označení internetové domény např. tonda@post.org (čtené jako „tonda zavináč post tečka org“ (v angličtině „tonda at post dot org“) s významem „uživatel tonda na počítači (v doméně) post.org“. Použití tohoto symbolu pro e-mailové adresy vymyslel v USA v roce 1971 Ray Tomlinson, počítačový technik, který pracoval pro společnost s krásným americkým názvem Bolt Beranek and Newman (BBN).
.
Jazykovědci si dodnes lámou hlavu nad tím, že se tento znak ve světě skoro vůbec neuchytil pod svým anglickým označením. Přestože anglické „at“ je stručné, jasné a skoro nezaměnitelné, téměř každý národ si znak @ upravil po svém. A to platí dokonce i pro Brity, kteří často používají označení vortex (vír), ale někdy taky strudel, zřídka i each, these, whirl, cyclone, snail, ape, cat, rose, cabbage, amfora. A konečně taky ampersand, což je prý ten úplně nejsprávnější anglický výraz pro @, coby polygrafickou značku.
.
Zkusme nahlédnout do Evropy a ještě trochu dál, jak kdo tento znak pochopil.
Němci přes svou příslovečnou pedanterii jsou při označování @ velmi vynalézaví. Může to být Affenohr (opičí ucho) či Affenschwanz (opičí ocas), nebo taky Klammeraffe (opice chápana středoamerického, primáta s charakteristicky zahnutým ocasem).
.
Opice nebo opičí ocásek inspiroval asi nejvíce národů. Slovinština používá slovo afna (opička), srbština majmunče (opičátko), ale Srbové přejali z angličtiny i slovíčko monkey, které ostatně ve slangu užívají sami Britové. Také Poláci prosadili jednoduše opici malpa, což udělalo dojem i na jejich východního souseda a Ukrajinci podle nich začali říkat mavpa.
Další velká skupina jazyků se nechala inspirovat hlemýžděm – šnekem. Tak například v italštině se zavináči říká chiocciolina, což v překladu znamená malý šnek, tedy šneček, což zná i francouzština - petit escargot. Stejné pojmenování užívá také indonézština - Aa keong. Dokonce i esperanto má svoje specielní označení se šnečím významem - heliko, korejština golbaeng-i.
Ale i někteří další živočichové byli námětem pro pojmenování zavináče. Rusové mají bůhví proč označení sobačka (pejsek) a zcela po svém zavináči říkají také žaba . Ze zvířat je ještě třeba zmínit se o atypickém maďarském označení kukac (červík), nebo novořeckém papaki (káčátko). Krásné je finské miau, kterému snad každý rozumí, případně se používá miukumauku (mňau znak). Dánština má zase grisehale (prasečí ocásek).
.
Také potravinářskými výtvory se nechala inspirovat velká skupina národů. V Izraeli jde prostě o shtrudel, což je sice slovo z jidiš, které ale netřeba překládat. Katalánská arrova nebo ensaïmada je brioška, typický koláček z Majorky. Švédština používá kanelbulle (skořicový závitek).
.
Zcela originálně si s touto záležitostí poradila norština: oficiálně je to krøllalfa (kudrnatá alfa), alternativně také alfakrøll. Ale zcela po svém se k problému zavináče postavila Čína. Snad proto, že Čína má znakové písmo, vyvolal tam @ nevídané reakce. Objevuje se tam stále více párů, které by @ rády viděly na místě křestního jména svého dítěte. Čínští úředníci pro to sice nemají nejmenší pochopení, ale podle otce jednoho z dětí se znak @ v čínštině dá přečíst jako "mám tě rád". Tak proč by se tak někdo nemohl jmenovat!
.
Přes všechnu jazykovou pestrost zůstává čeština v tomto labyrintu jazyků ze svou tvůrčí invencí zcela osamocená. České označení prý vzniklo ještě za federace někdy v roce 1990 ve studentském žargonu, ale může to být taky jinak. Kromě slovenštiny (což je naprosto pochopitelné) se nikdo nikde jinde na světě nenechal inspirovat rybím závitkem pro označení počítačového symbolu. Kdoví, co v tom vězí. Možná to bude všeobecně známou láskou našeho národa k dobrému jídlu.
Rudolf Votruba
Únorové aktuality - vlnění, Viagra a požár
Nejspíš také sledujete, co se kolem nás doma i ve světě děje. Sleduji i já, i když povětšinou s nechutí a odporem. Připadá mi to jako dialog němých s hluchými. Počínaje naší obcí, přes parlament a vládu tohoto státu až po EU.
Rudolf Votruba
Jakobýni v Čechách
Kdo ve škole dával pozor v hodinách dějepisu, určitě si něco zapamatoval o francouzských jakobínech. Jen pro připomenutí – byli to ti přívrženci Francouzské revoluce, kteří se trvale hlásili k ideálům volnosti, rovnosti, bratrství a usilovali o republikánské uspořádání, i v případě, kdy nebyli členy žádné politické organizace.
Rudolf Votruba
Pravice nebo levice – kudy a kam jedeme
Když se Čech podívá někam do světa, ihned bystře porovnává vše viděné s tím, co zná z domova. A na prvním místě je samozřejmě to, co on sám důvěrně zná, tedy především pivo. Nechápe, jak může nějaký jiný národ pít tak hnusné pivo s jakousi podivnou příchutí a ještě ho čepovat bez pěny. A tak český pivař rozděluje státy a národy podle toho, jakou pivní kulturu vyznávají. Což pro většinu světa samozřejmě dopadá velice nepříznivě.
Rudolf Votruba
Jeden blbec na každé ministerstvo
Býval jsem ve své pracovní kariéře úředníkem z povolání. A ještě předtím jsem byl vojákem z povolání, což je vlastně také státní zaměstnanec. Proto se zájmem sleduji, jak se odpovědně, důkladně a svědomitě připravuje zákon o státní službě. On už se takhle důkladně připravoval hned po roce 1989, dobře si pomatuji předsedkyni odborového svazu státních zaměstnanců, která nás tehdy informovala, že zákon už je na spadnutí. A od té doby spadá a spadá. A když Brusel dopustí, snad i spadne.
Rudolf Votruba
NEJABSURDNĚJŠÍ POPLATKY
Také sledujete se zájmem diskuzi o bankovních poplatcích? Je přece zajímavé, že zatímco v celém světě banky krachují, u nás až na výjimky rozkvétají a zvyšují zisky.
Rudolf Votruba
Chtěli byste si dopisovat s číňanem čínsky?
I když čínsky nejspíš neumíte ani mluvit, natož psát, odedneška si klidně můžete s číňanem dopisovat čínsky. Umožní Vám to nový vynikající překladač GOOGLE, který umí vzájemně překládat mezi 23 jazyky oběma směry. Čínštinu nejspíš moc nevyužijete, ale přeložit si internetovou stránku například z angličtiny, to už se může hodit.
Rudolf Votruba
Jak jsem si to musel udělat sám
Tento příběh věnuji všem, kteří v mém minulém povídání o mužských nákupech ve mě odhalili hňupa, despotu a jinak neschopného blba. A taky těm, kteří si to vysvětlili tak, že jsem lakomý sobec, který si ze sebe dělá srandu a nechce takové potěšení dopřát někomu jinému. Přeberte si to sami.
Rudolf Votruba
Nakupujete, pánové?
Taky chodíte nakupovat? Nemyslím tím nákupy komodit, které nakupují muži v typicky mužských obchodech z vlastního popudu a pro vlastní potřebu, ale nákupy potravin pro domácnost. Nevím jak Vy, ale já jsem občas obšťastněn důvěrou mé ženy, která mě vůbec netěší (teď myslím tu důvěru). Přímočarou úvahou dochází moje manželka k závěru, že když už musím jet do práce autem, nebude pro mě jistě obtížné zastavit se cestou domů ve vhodném obchodě a nakoupit zásoby pro doplnění naší spíže. Pokud prožíváte obdobné zážitky vrcholného manželského štěstí, rád bych se s Vámi nezištně podělil o několik neocenitelných zkušeností, s nadsázkou se dá říci „desatero muže nakupujícího potraviny."
Rudolf Votruba
Seš blbej jako pučtok
Takhle jsem byl ocejchován - a já nevěděl, co to vlastně znamená.
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 23425x
Přes pokročilý důchodový věk věřím v možnosti a sílu Internetu.
A proto jsem na tomto blogu.
Více na: www.sazena.eu