Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zavináč kontra @

4. 03. 2008 0:00:00
Máte rádi zavináče? Myslím tím nejen rybí filety s cibulí, kyselým zelím a další zeleninou v kyselém nálevu. Jako zavináč se v češtině také označuje znak, který se používá v emailové adrese, i když málokdo ví proč.

Historie tohoto znaku je i není příliš dlouhá. V angličtině se znak @, čtený jako „at“ používá od nepaměti. Původně ale ve smyslu udání jednotkové ceny, odpovídající českému „po“ ( např. „tomatoes @ 50c / pound“ = rajčata po 50 centech za libru). V českém prostředí se pro vyjádření téhož významu ujalo francouzské písmeno à , které má stejný význam.

Teprve použití v emailové adrese rozšířilo tento znak do celého světa. Tam se používá jako oddělovač jména uživatele (část před zavináčem) od označení internetové domény např. tonda@post.org (čtené jako „tonda zavináč post tečka org“ (v angličtině „tonda at post dot org“) s významem „uživatel tonda na počítači (v doméně) post.org“. Použití tohoto symbolu pro e-mailové adresy vymyslel v USA v roce 1971 Ray Tomlinson, počítačový technik, který pracoval pro společnost s krásným americkým názvem Bolt Beranek and Newman (BBN).
.
Jazykovědci si dodnes lámou hlavu nad tím, že se tento znak ve světě skoro vůbec neuchytil pod svým anglickým označením. Přestože anglické „at“ je stručné, jasné a skoro nezaměnitelné, téměř každý národ si znak @ upravil po svém. A to platí dokonce i pro Brity, kteří často používají označení vortex (vír), ale někdy taky strudel, zřídka i each, these, whirl, cyclone, snail, ape, cat, rose, cabbage, amfora. A konečně taky ampersand, což je prý ten úplně nejsprávnější anglický výraz pro @, coby polygrafickou značku.
.
Zkusme nahlédnout do Evropy a ještě trochu dál, jak kdo tento znak pochopil.
Němci přes svou příslovečnou pedanterii jsou při označování @ velmi vynalézaví. Může to být Affenohr (opičí ucho) či Affenschwanz (opičí ocas), nebo taky Klammeraffe (opice chápana středoamerického, primáta s charakteristicky zahnutým ocasem).
.
Opice nebo opičí ocásek inspiroval asi nejvíce národů. Slovinština používá slovo afna (opička), srbština majmunče (opičátko), ale Srbové přejali z angličtiny i slovíčko monkey, které ostatně ve slangu užívají sami Britové. Také Poláci prosadili jednoduše opici malpa, což udělalo dojem i na jejich východního souseda a Ukrajinci podle nich začali říkat mavpa.

Další velká skupina jazyků se nechala inspirovat hlemýžděm – šnekem. Tak například v italštině se zavináči říká chiocciolina, což v překladu znamená malý šnek, tedy šneček, což zná i francouzština - petit escargot. Stejné pojmenování užívá také indonézština - Aa keong. Dokonce i esperanto má svoje specielní označení se šnečím významem - heliko, korejština golbaeng-i.

Ale i někteří další živočichové byli námětem pro pojmenování zavináče. Rusové mají bůhví proč označení sobačka (pejsek) a zcela po svém zavináči říkají také žaba . Ze zvířat je ještě třeba zmínit se o atypickém maďarském označení kukac (červík), nebo novořeckém papaki (káčátko). Krásné je finské miau, kterému snad každý rozumí, případně se používá miukumauku (mňau znak). Dánština má zase grisehale (prasečí ocásek).
.
Také potravinářskými výtvory se nechala inspirovat velká skupina národů. V Izraeli jde prostě o shtrudel, což je sice slovo z jidiš, které ale netřeba překládat. Katalánská arrova nebo ensaïmada je brioška, typický koláček z Majorky. Švédština používá kanelbulle (skořicový závitek).
.
Zcela originálně si s touto záležitostí poradila norština: oficiálně je to krøllalfa (kudrnatá alfa), alternativně také alfakrøll. Ale zcela po svém se k problému zavináče postavila Čína. Snad proto, že Čína má znakové písmo, vyvolal tam @ nevídané reakce. Objevuje se tam stále více párů, které by @ rády viděly na místě křestního jména svého dítěte. Čínští úředníci pro to sice nemají nejmenší pochopení, ale podle otce jednoho z dětí se znak @ v čínštině dá přečíst jako "mám tě rád". Tak proč by se tak někdo nemohl jmenovat!
.
Přes všechnu jazykovou pestrost zůstává čeština v tomto labyrintu jazyků ze svou tvůrčí invencí zcela osamocená. České označení prý vzniklo ještě za federace někdy v roce 1990 ve studentském žargonu, ale může to být taky jinak. Kromě slovenštiny (což je naprosto pochopitelné) se nikdo nikde jinde na světě nenechal inspirovat rybím závitkem pro označení počítačového symbolu. Kdoví, co v tom vězí. Možná to bude všeobecně známou láskou našeho národa k dobrému jídlu.
Autor: Rudolf Votruba | úterý 4.3.2008 0:00 | karma článku: 36.48 | přečteno: 180254x

Další články blogera

Rudolf Votruba

Únorové aktuality - vlnění, Viagra a požár

Nejspíš také sledujete, co se kolem nás doma i ve světě děje. Sleduji i já, i když povětšinou s nechutí a odporem. Připadá mi to jako dialog němých s hluchými. Počínaje naší obcí, přes parlament a vládu tohoto státu až po EU.

22.2.2016 v 8:29 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 162 | Diskuse

Rudolf Votruba

Jakobýni v Čechách

Kdo ve škole dával pozor v hodinách dějepisu, určitě si něco zapamatoval o francouzských jakobínech. Jen pro připomenutí – byli to ti přívrženci Francouzské revoluce, kteří se trvale hlásili k ideálům volnosti, rovnosti, bratrství a usilovali o republikánské uspořádání, i v případě, kdy nebyli členy žádné politické organizace.

30.6.2014 v 8:00 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 538 | Diskuse

Rudolf Votruba

Pravice nebo levice – kudy a kam jedeme

Když se Čech podívá někam do světa, ihned bystře porovnává vše viděné s tím, co zná z domova. A na prvním místě je samozřejmě to, co on sám důvěrně zná, tedy především pivo. Nechápe, jak může nějaký jiný národ pít tak hnusné pivo s jakousi podivnou příchutí a ještě ho čepovat bez pěny. A tak český pivař rozděluje státy a národy podle toho, jakou pivní kulturu vyznávají. Což pro většinu světa samozřejmě dopadá velice nepříznivě.

26.5.2014 v 10:23 | Karma článku: 7.16 | Přečteno: 349 | Diskuse

Rudolf Votruba

Jeden blbec na každé ministerstvo

Býval jsem ve své pracovní kariéře úředníkem z povolání. A ještě předtím jsem byl vojákem z povolání, což je vlastně také státní zaměstnanec. Proto se zájmem sleduji, jak se odpovědně, důkladně a svědomitě připravuje zákon o státní službě. On už se takhle důkladně připravoval hned po roce 1989, dobře si pomatuji předsedkyni odborového svazu státních zaměstnanců, která nás tehdy informovala, že zákon už je na spadnutí. A od té doby spadá a spadá. A když Brusel dopustí, snad i spadne.

19.5.2014 v 10:00 | Karma článku: 20.50 | Přečteno: 670 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Karel Trčálek

Ženil jsem se z rozumu, ne z lásky

Nedivme se, že je tradiční rodina v krizi, když se najde pořád ještě dost hlupáků, kteří vstupují do stavu manželského z lásky. Co prachy spojí, to nerozpojí ani bůh!

27.9.2016 v 17:37 | Karma článku: 11.20 | Přečteno: 418 | Diskuse

Michael Kolařík

Tři sezóny v chmelu

Potřetí v řadě jsem se jako bezvýznamný brigádník zúčastnil sklizně chmele v obci T. Protože příští rok už nejspíš nepojedu, považuji to za dobrou příležitost sepsat své zkušenosti a dojmy z těchto akcí.

27.9.2016 v 16:16 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 333 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

I Bridget Jones zestárla

V knize Ženy, které běhaly s vlky, uvádí autorka C. P. Estés věk 42-49 let jako raný věk stařeny, nalezení dalekého tábořiště a dodávání odvahy ostatním.

27.9.2016 v 15:19 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 450 | Diskuse

Karel Ábelovský

Alée, alée ...

... odnikud nikam, neboli oničemblog - je to asi divný a je to už vskutku pár let zpátky, co jsem si nechal od syna nahrát a vypálit nějakou muziku, pro vlastní potřebu, do auta; popravdě už ani nevím proč, asi bylo jen málo času

27.9.2016 v 13:30 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 462 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Může se kriminální děj z románu promítnout do reality?

S oblibou sleduji některé současné české krimi seriály, například Rapla. Už i proto, že se odehrává v Krušných horách. Když tu mi do života vstoupí skuteční kriminalisté, se skutečným případem.

27.9.2016 v 10:11 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 371 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 19720
Jsem výběhový typ člověka, který zastává archaické názory a zvyklosti, jako je slušnost, ohleduplnost a tolerance. Přes pokročilý důchodový věk věřím v možnosti a sílu Internetu. A proto jsem na tomto blogu. Více na: www.sazena.eu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.