Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zavináč kontra @

4. 03. 2008 0:00:00
Máte rádi zavináče? Myslím tím nejen rybí filety s cibulí, kyselým zelím a další zeleninou v kyselém nálevu. Jako zavináč se v češtině také označuje znak, který se používá v emailové adrese, i když málokdo ví proč.

Historie tohoto znaku je i není příliš dlouhá. V angličtině se znak @, čtený jako „at“ používá od nepaměti. Původně ale ve smyslu udání jednotkové ceny, odpovídající českému „po“ ( např. „tomatoes @ 50c / pound“ = rajčata po 50 centech za libru). V českém prostředí se pro vyjádření téhož významu ujalo francouzské písmeno à , které má stejný význam.

Teprve použití v emailové adrese rozšířilo tento znak do celého světa. Tam se používá jako oddělovač jména uživatele (část před zavináčem) od označení internetové domény např. tonda@post.org (čtené jako „tonda zavináč post tečka org“ (v angličtině „tonda at post dot org“) s významem „uživatel tonda na počítači (v doméně) post.org“. Použití tohoto symbolu pro e-mailové adresy vymyslel v USA v roce 1971 Ray Tomlinson, počítačový technik, který pracoval pro společnost s krásným americkým názvem Bolt Beranek and Newman (BBN).
.
Jazykovědci si dodnes lámou hlavu nad tím, že se tento znak ve světě skoro vůbec neuchytil pod svým anglickým označením. Přestože anglické „at“ je stručné, jasné a skoro nezaměnitelné, téměř každý národ si znak @ upravil po svém. A to platí dokonce i pro Brity, kteří často používají označení vortex (vír), ale někdy taky strudel, zřídka i each, these, whirl, cyclone, snail, ape, cat, rose, cabbage, amfora. A konečně taky ampersand, což je prý ten úplně nejsprávnější anglický výraz pro @, coby polygrafickou značku.
.
Zkusme nahlédnout do Evropy a ještě trochu dál, jak kdo tento znak pochopil.
Němci přes svou příslovečnou pedanterii jsou při označování @ velmi vynalézaví. Může to být Affenohr (opičí ucho) či Affenschwanz (opičí ocas), nebo taky Klammeraffe (opice chápana středoamerického, primáta s charakteristicky zahnutým ocasem).
.
Opice nebo opičí ocásek inspiroval asi nejvíce národů. Slovinština používá slovo afna (opička), srbština majmunče (opičátko), ale Srbové přejali z angličtiny i slovíčko monkey, které ostatně ve slangu užívají sami Britové. Také Poláci prosadili jednoduše opici malpa, což udělalo dojem i na jejich východního souseda a Ukrajinci podle nich začali říkat mavpa.

Další velká skupina jazyků se nechala inspirovat hlemýžděm – šnekem. Tak například v italštině se zavináči říká chiocciolina, což v překladu znamená malý šnek, tedy šneček, což zná i francouzština - petit escargot. Stejné pojmenování užívá také indonézština - Aa keong. Dokonce i esperanto má svoje specielní označení se šnečím významem - heliko, korejština golbaeng-i.

Ale i někteří další živočichové byli námětem pro pojmenování zavináče. Rusové mají bůhví proč označení sobačka (pejsek) a zcela po svém zavináči říkají také žaba . Ze zvířat je ještě třeba zmínit se o atypickém maďarském označení kukac (červík), nebo novořeckém papaki (káčátko). Krásné je finské miau, kterému snad každý rozumí, případně se používá miukumauku (mňau znak). Dánština má zase grisehale (prasečí ocásek).
.
Také potravinářskými výtvory se nechala inspirovat velká skupina národů. V Izraeli jde prostě o shtrudel, což je sice slovo z jidiš, které ale netřeba překládat. Katalánská arrova nebo ensaïmada je brioška, typický koláček z Majorky. Švédština používá kanelbulle (skořicový závitek).
.
Zcela originálně si s touto záležitostí poradila norština: oficiálně je to krøllalfa (kudrnatá alfa), alternativně také alfakrøll. Ale zcela po svém se k problému zavináče postavila Čína. Snad proto, že Čína má znakové písmo, vyvolal tam @ nevídané reakce. Objevuje se tam stále více párů, které by @ rády viděly na místě křestního jména svého dítěte. Čínští úředníci pro to sice nemají nejmenší pochopení, ale podle otce jednoho z dětí se znak @ v čínštině dá přečíst jako "mám tě rád". Tak proč by se tak někdo nemohl jmenovat!
.
Přes všechnu jazykovou pestrost zůstává čeština v tomto labyrintu jazyků ze svou tvůrčí invencí zcela osamocená. České označení prý vzniklo ještě za federace někdy v roce 1990 ve studentském žargonu, ale může to být taky jinak. Kromě slovenštiny (což je naprosto pochopitelné) se nikdo nikde jinde na světě nenechal inspirovat rybím závitkem pro označení počítačového symbolu. Kdoví, co v tom vězí. Možná to bude všeobecně známou láskou našeho národa k dobrému jídlu.
Autor: Rudolf Votruba | úterý 4.3.2008 0:00 | karma článku: 36.95 | přečteno: 204682x

Další články blogera

Rudolf Votruba

Únorové aktuality - vlnění, Viagra a požár

Nejspíš také sledujete, co se kolem nás doma i ve světě děje. Sleduji i já, i když povětšinou s nechutí a odporem. Připadá mi to jako dialog němých s hluchými. Počínaje naší obcí, přes parlament a vládu tohoto státu až po EU.

22.2.2016 v 8:29 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 185 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Po kom ty děti sou?

Je časně zrána, spát se mi nechce. Chvíli koukám z okna do Prahy, mám docela slušný výhled. Pak si zase čtu, láduji do sebe meruňky. Teď si uvařím kafe.

23.7.2017 v 8:15 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jan Jílek

Divit se a učit se

Zjistil jsem, že mne začala díky Tour de France, zajímat trochu cyklistika. Podíval jsem se na jednu etapu, zjistil jsem, že mají skutečně skvěle zpracovaný televizní přenos.

22.7.2017 v 11:30 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 269 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část VI.

Jednu cestu na Kamenčák mi překazí krupobití, další už se povede. Přírodní voda krásně ochlazuje. Vydaří se i pracovní cesta. Dozvím se něco nového, poznám sympatické lidi. A pochutnám si u Rybiček s.r.o. Obavy byly zbytečné.

21.7.2017 v 19:34 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 133 | Diskuse

Jiří Jiroudek

O ,,malejch" i velkejch krocích v životech člověčích

Když Neil Armstrong jako první člověk v historii vstoupil 20. července 1969 na Měsíc, sledoval ho se zatajeným dechem celý svět. Pak přišla ona nesmrtelná věta: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“

21.7.2017 v 17:06 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 179 | Diskuse

Jan Jílek

Čuměli ti bolševici

Letí to, letí. Už je tomu 48 let, co jsme skandovali. „To čumíte bolševici, kdo je první na Měsíci.” A 48 let, co 21.8.1969 to bude, co československá vláda poslala své tanky,

21.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 33.77 | Přečteno: 3114 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 22003
Jsem výběhový typ člověka, který zastává archaické názory a zvyklosti, jako je slušnost, ohleduplnost a tolerance. Přes pokročilý důchodový věk věřím v možnosti a sílu Internetu. A proto jsem na tomto blogu. Více na: www.sazena.eu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.